Energetická legislativa v praxi
Certifikace budov
Jednotná digitální technická mapa
Hospodaření s odpady
Zdravý kraj
Vybrané OZE ve Zlínském kraji
Energie Slunce
|
Energie Vody
|
Energie Větru
|
Biomasa (dřevo, sláma)
|
Biomasa (bioplynové stanice)
|
Energie prostředí
|
Energie Slunce
- FVE Ostožská Lhota
Solární elektrárna se nachází v průmyslové zóně Ostrožské Lhoty. Toto místo bylo dlouhou dobu opuštěné. V roce 2006 zde firma HiTech z Uherského Hradiště začala budovat novou solární elektrárnu. První blok solární elektrárny společnosti HiTechSolar, s.r.o. už je v plného provozu více než rok a půl . Investice vyšplhala do výše sta milionů korun. Větší část investic projektu byla hrazená z dlouhodobého úvěru poskytnutého Komerční bankou. Zbývající část hradil investor z vlastních finančních zdrojů a z grantového programu Evropské unie Eko-energie. Ostrožsko je oblasti s největší fotovoltaickou elektrárnou ve střední Evropě, která má kapacitu 1,6 MWp a roční výroba elektrické energie se odhaduje na 1600 MWh. Tato fotovoltaická elektrárna je připojena k elektrické sítě společnosti E.ON Distribuce, a.s.
- FVE Zlín (Teplo Zlín)
Předmětem projektu je výstavba fotovoltaické elektrárny s výkonem 196,8 MWp zabudované do střechy Správní budovy společnosti Teplo Zlín,a.s., která budete sloužit především pro pokrytí vlastní spotřeby elektrické energie objektu.
- FVE Zlín (Suchý důl)
Fotovoltaický solární systém je umístěn v prostoru jižního svahu uzavřené části skládky komunálního odpadu v obci Zlín, lokalita Suchý důl. Výkon 1144 kusů solárních fotovoltaických panelů elektrárny je cca 200 kWp. Cílem projektu bylo využití uzavřené části skládky přípustným a smysluplným způsobem, který by společnosti přinesl i ekonomický efekt.
- Solární termický systém Dolní Němčí
- Solární termický systém Spytihněv
Cílem projektu bylo uvést v život moderní alternativní zdroje energie a v kombinací s tradičními zdroji otevřít novou etapu provozu budov občanského vybavení obce. Program se týkal tři budov – obecního úřadu, zde je navrhnuto zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy a zřízení tepelného čerpadla, mateřské školy, zde je navrhnuta úprava stávajícího topného systému a ohřevu vody napojených na solární kolektory + celkové zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy. Posledním objektem je sportovní areál. Jedná se o rozsáhlý sportovní komplex, kde zvláště v letních (slunečních) dnech neustále probíhají sportovní akce, proto zde byly jako ideální řešení navrhnuty solární kolektory pro ohřev vody.
Projekt má za cíl snížení spotřeby energie a využití obnovitelných zdrojů energie, čímž se sníží celkové množství vypouštěných emisních spalin do ovzduší a množství spotřebované energie z neobnovitelných zdrojů.
- Solární termický systém Nezdenice
V areálu Domova důchodců sloužily pro ohřev TUV a vytápění 2 plynové kotelny. Obě tyto kotelny byly doplněny o solární systémy pro předehřev teplé užitkové vody. Při volbě umístění bylo zohledněno optimální nasměrování a sklon kolektorů. Kolektory jsou nasměrovány s orientací cca 5˚ na jihovýchod se sklonem 45˚.Každá soustava je tvořena třemi řadami kolektorů.
Pro ohřev se do každé strojovny osadily dva ohřívače TUV, každý o objemu 1000 l. Zásobníky jsou opatřeny dvojitým smaltem, ochrannou anodou a tepelnou izolací. Soustava je vhledem k rychloohřevu v plynových zásobnících navržena s klasickým předehřevem teplé vody. Propojení rozvodů studené a teplé vody vede potrubím z pozinkovaných trubek.
Soustava je v provozu od roku 2006, má 27 kolektorů o celkové ploše 67,5 m2. Roční přínos soustavy pro ohřev TUV je 48MWh.
- Solární termický systém Pitín
Solární systém pro předehřev teplé vody instalovaný spolu se starým plynovým kotlem na mateřské škole v obci Pitín již dosluhoval a byla nutná jeho náhrada. Současně s tím bylo potřeba řešit nevyhovující tepelně-technický stav budovy školy. V rámci projektu „Přírodní materiály a obnovitelné zdroje pro rozvoj příhraniční oblasti“ byla navržena a také realizována rekonstrukce budovy mateřské školy do pasivního energetického standardu. K zateplení však nebylo využito polystyrénu ani minerální plsti, ale tradičního místního materiálu – slámy.
Zateplení stávajícího objektu slámou je v českých podmínkách zcela unikátní, a proto byla tato akce logicky využita i k propagaci využití přírodních materiálů ve stavebnictví. Vnitřní práce a instalace technických zařízení (rekuperační jednotka pro větrání kuchyně, nový solární systém pro předehřev teplé vody a plynové kondenzační kotle, nové energeticky úsporné spotřebiče do kuchyně) provedly odborné firmy využívající také místních pracovních sil, zatímco vlastní zateplení pomocí 400 mm silných balíků slámy provedli studenti středních a vysokých škol během letního workshopu. V rámci rekonstrukce byla také vyměněna stará okna za nová dřevěná euro-okna se zesílenými rámy s trojskly plněnými argonem. Okna se navíc předsadila do přídavné venkovní izolace. K izolaci stropu byly opět použity 400 mm silné balíky slámy a 100 mm zafoukané celulózy.
Vrstva slámy byla obložena obkladem z cementotřískových desek tl. 10 mm umístěných na nosném roštu. V říjnu 2009 pak proběhl workshop malování fasády, kterého se v průběhu jednoho týdne zúčastnila dvacítka studentů uměleckých a technických vysokých škol. Celkové náklady na rekonstrukci mateřské školy dosáhly 4,4 mil. Kč, přičemž 90 % této částky je spolufinancováno z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Slovenská republika 2007-2013.
- Solární termický systém Zlín (Technické služby)
V letě roku 2006 byla provedená instalace systému slunečního ohřevu na střeše jedné z budov v areálu Louky. Solární systém slouží k předehřevu teplé užitkové vody. Bylo nainstalováno celkem 30 ks kolektorů. Tepelná energie získaná z kolektorů je ukládána prostřednictvím trubkového výměníku do zásobníku teplé vody. Solární systém pracuje na bázi nuceného oběhu primárního okruhu, který je naplněn nemrznoucí kapalinou umožňující celoroční provoz. Roční vyrobená energie představuje cca 28 MWh a tím je dosahováno úspor ve spotřebě zemního plynu pro výrobu teplé užitkové vody.
Energie Vody
- MVE Bělov
Návrh vychází z původní dokumentace pro stavební povolení z let 1993–1996. Stavba byla započata úpravou koryta a poté zatopena a opuštěna. Chátrala pak po dobu více než 12 let, kdy ji koupil nový investor a začal s úpravou projektu a výstavbou.
Elektrárna je přizpůsobena okolní krajině, je skrytá pod terénním valem, z něhož vystupují jen větrací šachty a přístupová schodiště, vstupuje se do ní, podobně jako se vstupuje do ponorky.
Elektrárna je samostatnou železobetonovou monolitickou stavbou se dvěma vtokovými poli. V každém poli stojí generátor a převodovka vlastní turbíny. Na nátokovém čele je umístěn čistící stroj česlí se šnekovým dopravníkem. Kontejner pro shrabky jsme zapustili pod úroveň terénu, aby co nejvíce splynul s okolím. Česla plynule navazují na přední stěnu nátokového čela. Vtokový objekt je zakončen drážkou pro provizorní hrazení a dále pokračuje strojovna. Vtokem začíná tlaková část vedení vody k turbínám o výkonu 2 x 0,8 MW. Výtok vody z turbín prochází savkou opět s drážkami pro provizorní hrazení.
V návrhu se uplatňuje pohledový beton jako základní konstrukční materiál doplněný kovovými prvky v surové průmyslové podobě. Aby se nohy nebořily do podmáčené trávy na střeše, je vybavena lomovými šlapáky. Pojížděné plochy zpevňuje mlat.
- MVE Bohuslavice nad Vláří
Na stávajícím jezu na řece Vláře, byla vybudována dřevěná stavba sloužící jako ochrana kompletní technologie elektrárny. Vtokový objekt tvoří stávající již nefunkční odběrný objekt vodárny s osazeným technologickým zařízením – drážkami pro zahrazení vtoku provizorním hrazením a polem jemných česlí. Jeho hlavní funkcí je přivedení potřebného množství vody s minimálními ztrátami k turbínám.
Nově vybudována vodní elektrárna se spádem 2,6 m zpracovává hydroenergetický potenciál řeky soustředěný na této lokalitě stávajícím jezem. Jez byl postaven pro zajištění odběru vody a do současné doby zde nebyl potenciál řeky využit. Jedná se o šetrnou technologii výroby elektrické energie z potenciálu vody. Tímto způsobem lze docílit úspor fosilních paliv, kterých by bylo jinak při výrobě stejného množství elektrické energie potřeba. Při instalovaném výkonu 37kW je předpokládaná vyrobená elektrická energie 253MWh/rok. Takto vyrobená elektrická energie bude dodávána do rozvodné sítě EON, a.s.
- MVE Karolinka
Karolinka byla vybudována pro zásobování Vsetínska a okolí kvalitní vodou. Zajišťuje dodávku surové vody v průměrném množství 250 litrů za vteřinu a minimální průtok pod nádrží ve výši 30 litrů za vteřinu. Hráz je 35,5 metru nad terénem a v koruně má délku 391,5 metru. Nádrž o objemu 7,65 milionu krychlových metrů byla uvedena do provozu v roce 1985. Výpustné a odběrné zařízení je umístěno v kruhové odběrné věži, která je přístupná pouze štolou v hrázi a umožňuje odběr vody pro vodárnu ze tří výškových úrovní v nádrži. V roce 1995 zde byla instalována malá vodní elektrárna s dvěma turbínovými soustrojími. Kapacita bezpečnostního přelivu je při maximální hladině 104 kubíků za vteřinu.
- MVE Nivnice
Vodní elektrárna se spádem 3,4 m je umístěna na kamenitém jezu. Strojním zařízením je Bankiho turbína 30/80 o výkonu 11 kW. V provozu je od roku 1997, vyrábí cca 28 MWh elektrické energie ročně.
- MVE Spytihněv
Vodní elektrárna, provozovaná společností ČEZ, v sousedství Baťova kanálu je v provozu od roku 1951. Elektrárna je osazena dvěma vertikálními soustrojími s plně regulovatelnými Kaplanovými turbínami. Z neznámých důvodů byla postavena na návrhový spád pouze 3,8 m a instalovaný výkon 1920 kW. Po zvýšení spádu v 70. letech na 5,8 m tak vznikl zásadní technický rozpor mezi příliš velkými turbinami a naopak malými generátory s nízkým štítkovým výkonem. V 90.letech minulého století byla proto provedena oteplovací zkouška obou generátorů, která prokázala, že generátory je možné trvale zatěžovat na vyšší než štítkový výkon a elektrárna je nyní provozována na maximální výkon 2,6 MW.
Energie Větru
- VTE Hostýn
Větrná elektrárna je instalována jižně od Bystřice pod Hostýnem, na vedlejším vrcholu hory Hostýn, vedle rozhledny, v nadmořské výšce 735 m. Výška stožáru 30 m, rotor se třemi listy délky 27 m má osu ve výšce 31,5 m nad terénem. Jmenovitého výkonu 225 kW dosahuje elektrárna při rychlosti větru 14,4 m/s. Lokalita vykazuje průměrnou roční rychlost větru 5,9 m/s.
Předpoklad roční výroby elektrické energie činí 465 MWh, skutečná produkce se pohybuje mezi 300 – 400 MWh za rok. Veškerá vyrobená energie je prodávána do sítě.
Počítač spouští chod elektrárny (při rychlosti větru od 3,5 m/s), nastavuje rotor proti větru, řídí nastavení listů rotoru, připojuje elektrárnu k síti, diagnostikuje stav elektrárny a případně chod elektrárny brzdí a zastavuje.
- VTE Mistřice
Instalovaný výkon pouhých 50 kW. Jednalo se o vývojový stroj, který fungoval poměrně spolehlivě. Elektřina, kterou stroj vyráběl, se dodávala do elektrické sítě. Elektrárna fungovala asi pět let až do roku 2010, kdy ji majitel nechal demontovat.
- VTE – vhodné typy pro venkov
Biomasa (dřevo, sláma)
- Brumov – Bylnice CZT
Stávající centrální městská kotelna o výkonu 6,8 MW na zemní plyn a 1 MW na dřevní štěpku byla v havarijním stavu. Realizace projektu řešila rekonstrukci kotelny náhradou dvou kusů plynových kotlů a biomasového kotle za dva nové kotle na biomasu. Stavební práce začaly dle harmonogramu 16. června 2009 demontáží stávajících kotlů. Následovaly rozsáhlé stavební úpravy, výměny technologií a montáž kotlů na spalování dřevní směsi. Pro výrobu tepla v době rekonstrukce byly ponechány dva kotle na zemní plyn. Velký kotel na dřevní směs o výkonu 2 MW byl dokončen a uveden do zkušebního provozu 18. listopadu roku 2009. Menší kotel na dřevní směs o výkonu 1 MW se svého zprovoznění dočkal v lednu roku 2010. Dne 23. 2. 2010 proběhla kolaudace a centrální zdroj byl uveden do plného provozu. Hlavním cílem tohoto společného projektu je zajistit spolehlivé a finančně dostupné zásobování teplem jak dvanácti panelových domů tak dalších deseti subjektů občanské vybavenosti. Cílem projektu bylo přispět ke zlepšení životního prostředí a zajistit využití místních zdrojů surovin – dřevní štěpky z pohraničních podnikatelských lokalit a z údržby krajiny. Tímto projektem bylo dosaženo zvýšeného podílu využívání obnovitelných zdrojů energie a zajistit předávání zkušeností s výstavbou a využívání OZE. Roční produkce energie činí 12 GWh.
- Hostětín CZT
Obec Hostětín je známá svými ekologickými projekty jako je kořenová čistírna odpadních vod, moštárna, systém úsporného veřejného osvětlení, solární systémy pro přípravu teplé vody a přitápění a nově i fotovoltaické systémy. Úspěšným projektem je také obecní výtopna na biomasu využívající převážně dřevní štěpku z místních zdrojů. Celkové náklady projektu jsou přibližně 32 mil Kč, z čehož je 43 % financováno nizozemskou vládou (instalaci kotle, konzultace, technologický projekt kotelny, odborné školení a vytvoření informačního centra), 17 % z Českou energetickou agenturou (vybudování teplovodního potrubního rozvodu) a 40 % bylo hrazeno ze Státního fondu životního prostředí.
Na systém centrálního zásobování teplem s instalovaným tepelným výkonem 732kWt a o celkové délce 2,8 km je napojeno 68 objektů (rodinné domy, obecní objekty). Výtopna produkuje za topnou sezónu asi 3 500 GJ tepla a spálí přibližně 600 tun dřevěné štěpky, čímž uspoří 1500 tun CO2. Kapacita krytého skladu na štěpku je přibližně 900 m3.
- Roštín CZT
Obec Roštín nebyla plynofikována a proto během zimy docházelo v důsledku využívání hnědého uhlí ke značnému zhoršení kvality ovzduší. Řešením dané situace byla instalace centrálního zdroje tepla využívajícího jako palivo biomasu (slámu) z místních zdrojů. Kvůli specifickým požadavkům spalování slámy byla zvolena osvědčená dánská technologie. Celá investice vyšla na 110 mil. Kč. Podařilo se ji uskutečnit s pomocí Státního fondu životního prostředí, který obci poskytl dotaci 60 mil. Kč a půjčku 10 mil. Kč, dalších 15 % investičních nákladů dostala obec z Rakouska a 10 mil. Kč z Dánska. Kotelna začala zkušebně pracovat v březnu roku 2002.
Kotelna má automatický provoz, místní zaměstnanci zajišťují příjem a uskladnění slámy, pravidelnou údržbu a v případě potřeby (poruchy) jsou informováni automaticky zaslanou SMS zprávou. Kotel má výkon 4 MW. Zařízení je vybaveno multicyklónem, který zachytává těžké částice ze spalin, za ním je textilní filtr. Spaliny se měří každé tři roky. Díky využívání biomasy se ročně ušetří 18 500 t CO2 a emise oxidu siřičitého ročně klesly (hlavně během topné sezóny) o 400 tun!
Roštín skupuje a spaluje slámu od okolních zemědělců. Průměrná roční spotřeba slámy je 1 200 tun, která se získává z cca 650 hektarů. Převážně se používá ječmenná sláma, ale zkouší se i řepka a štípaná pšenice. Vybudováním bioenergetického centra se kromě zlepšení kvality ovzduší dosáhlo ekonomické a sociální stabilizace obce (pracovní místa, smlouvy s místními zemědělci na dodávky slámy). Na konci roku 2008 bylo připojeno 156 domácností a 8 obecních objektů (obecní úřad, základní škola, mateřská škola, sokolovna + sauna, kostel, fara, koupaliště, BEC). Průměrná cena vytápění za rok činí (podle velikosti domku a způsobu zateplení) 15 – 25 000 Kč, včetně teplé užitkové vody. Pro občany byl připojovací poplatek 15 tisíc Kč.
- Salaš – individuální vytápění
Obec Salaš je podhorskou obcí pohoří Chřibů, se zachovalou přírodou. Odlehlost obce v krásné přírodě je však vykoupena nedostatky v infrastruktuře, např. zde není zavedena plynofikace a topení na tuhá paliva, především hnědé uhlí, způsobovalo v neprovětrané horské kotlině rapidní zhoršení ovzduší. Zastupitelstvo obce se proto rozhodlo podpořit rozvoj využití obnovitelných zdrojů energie pro zlepšení životního prostředí a turistické atraktivity.
S využitím prostředků Evropské unie – fondu regionálního rozvoje v rámci programu Interreg IIIA ČR-SR byl podpořen projekt na využití topení ekologicky čistou biomasou – dřevem spolu s využitím solárních kolektorů pro ohřev teplé užitkové vody. Základní myšlenkou projektu je využití místních zdrojů dřeva (smlouva s Lesy České republiky) pro vytápění rodinných domů, kdy obec zajišťuje samovýrobou probírku v okolních porostech do čtyřiceti let stáří, čímž jsou také sníženy emise z dopravy. Výsledkem projektu je také vytvoření jednoho pracovního místa spojeného s organizací těžby, manipulace, evidence i samotné fakturace jednotlivým účastníkům projektu.
Dalším zajímavým rysem je decentralizované zaměření projektu – nebyla vytvořena žádná centrální velká a nákladná výtopna ani neměly přednost obecní či veřejné budovy, ale vzhledem k rozptýlené zástavbě byly podpořeny přímo jednotlivé domácnosti nákupem a instalací kotlů, které jsou konstruovány pro spalování dřeva, na principu generátorového zplynování s použitím odtahového ventilátoru. Celkem takto vzniklo 32 zrekonstruovaných lokálních kotelen v jednotlivých rodinných domech a 4 systémy solárního ohřevu užitkové vody, přičemž jeden solární systém může v přechodném období (jaro, podzim) dohřívat i ústřední topení domu. Na financování projektu se podílela EU (1,47 mil. Kč), stát (99 tis. Kč), obec (401 tis. Kč) a jednotlivé domácnosti, kde jejich příspěvek byl závislý od náročnosti a složitosti montáže. Díky projektu se ročně uspoří 60 tun CO2 a 0,6 tun SO2. Popel ze dřeva se využívá jako ekologické hnojivo pro místní zahrady a pole.
- Valašská Bystřice – CZT
V roce 2005 bylo vybudováno nákladem 38 mil. Kč centrální vytápění středu obce biomasou. Obdobný systém obec plánuje i v dalších částech obce, tj. i v dalších hustěji osídlených částech obce. V současné době je na systém napojeno 67 objektů, z toho i rozsáhlý objekt školy. Systém obsahuje přes 3 km rozvodů, 65 předávacích stanic, kotelnu o výkonu 1,5 MW (kotle Verner Golem 900 a 600 kW).
Před zahájením projektu byla primárním zdrojem energie pro obyvatelstvo fosilní paliva (hnědé uhlí). Realizací projektu došlo k odstranění již zastaralých a dožitých kotlů na tuhá paliva, instalací centrálního řízeného zdroje se zlepšila v obci kvalita ovzduší. Došlo k významnému snížení emisí síry a CO2, ke snížení prašnosti způsobené dopravou a skládkováním tuhých paliv a rovněž ke snížení produkce odpadů ve formě popele, který byl ukládán na skládku. Došlo rovněž ke snížení emisí z dopravy spojené s dodávkou tuhých paliv a odvozu odpadu.
Projekt má příznivé dopady na hospodaření obce, dochází k využívání odpadu z místních dřevařských podniků, finanční prostředky za palivo zůstávají v obci.
Biomasa (bioplynové stanice)
- BPS Dolní Němčí
Bioplynová stanice v Dolním Němčí bude disponovat výkonem 980 kWh. Proces fermentace má být dvoustupňový na rozdíl od BPS v Kunovicích, kde je proces fermentace jednostupňový. Provedení dvou fermentorů v BPS Dolní Němčí je tzv. systém „kruh v kruhu“, tzn. že druhý fermentor je postaven uvnitř prvního fermentoru, a to s ohledem na nižší ztráty tepla. Obsah fermentoru se musí nahřívat na 38°C, tím dochází k dokonalejší fermentaci a k dalšímu snížení zápachu na farmě, poněvadž denní produkce kejdy a chlévské mrvy je vložena do fermentoru společně s 30 tunami materiálu rostlinného původu. Jaký objem materiálu do fermentoru vstupuje, v podstatě ve stejném objemu i vystupuje. Tento produkt se nazývá digestát. Legislativa nařizuje mít k uskladnění digestátu skladovací kapacity minimálně na 180 dnů provozu BPS.
- BPS Hvozdná
V době, kdy podniky hledají úspory a nové možnosti výroby, je výstavba Bioplynové stanice na farmě Hvozdná možností, jak lépe zrealizovat svoji produkci. Stavba složená z fermentoru, dofermentoru a výrobny elektrické energie bude sloužit jako zařízení pro účinné zpracování hnoje, kejdy skotu, kukuřičné siláže, travní a vojtěškové senáže. Tato vstupní masa bude ve fermentoru zpracována kvašením, přičemž produktem tohoto procesu bude plyn a prokvašená hmota (digestát). Plyn bude využit k pohonu kogenerační jednotky (motor + generátor), za účelem výroby elektrické energie. Digestát, což je hmota podobná kejdě, bude použit jako hnojivo.
Stavba bioplynové stanice byla zahájena téměř současně s kolaudací nové stáje pro dojnice. V roce 2011 byly realizovány betonové nádoby fermentoru, dofermentoru a hrubá stavba budovy s kogenerační jednotkou. V roce 2012 pak došlo k osazení technologie fermentoru, dofermentoru, dodání kogenerační jednotky a zbudování sběrné jímky a trafostanice. V květnu byla spojena stáj a bioplynová stanice a bylo zahájeno plnění fermentoru. V červenci byl zahájen zkušební provoz a po dobu tří týdnů bylo dosaženo 96% výkonu z plánovaných 250 kW za hodinu. V současné době bioplynka zpracovává kejdu skotu, hnůj a kukuřičnou siláž. Dosahuje výkonu 245 kW za hodinu.
- BPS Střížovice
Elektrický výkon BPS 601kW, tepelný výkon 608kW. Stanici tvoří fermentor, provozní budova – kontejnery, koncová jímka, příjmová jímka, přečerpávací jímka, plynojem, trafostanice a zpevněné komunikace.
Výstavba bioplynové stanice je jednou z mála stále se ještě rozvíjejících oblastí stavební činnosti v době obecné stagnace stavebnictví v ČR.
- BPS Zahnašovice
Bioplynová stanice v Zahnašovicích byla uvedená do provozu v březnu 2010. Zpracovává kukuřičnou siláž, senáž, vepřová a hovězí kejda, chlévskou mrvu. Elektrický výkon stanice 888 kW, vyrábí 7550 MWh/rok elektrické energie a její tepelný výkon 495 kW.
- BPS Zlín
Čistírna odpadních vod ve Zlíně – Malenovicích je nejvýznamnějším objektem čištění odpadních vod provozovaných společností. Zajišťuje čištění průmyslových a splaškových odpadních vod z rozhodující části města.
Energie prostředí
- Tepelné čerpadlo Rusava
V objektu se nachází dvě tepelné čerpadla o výkonu 25 kW a jedno o výkonu 41,2 kW. Součástí zařízení je i elektrokotel s volitelným výkonem 12-24-36 kW. Zdrojem tepla pro tepelná čerpadla je 10 ks hloubkových vrtů (10×100 m) na ploše kolem školy. Oběh vody zajišťuje oběhové čerpadlo. Médiem v primárním okruhu je nemrznoucí směs vody s 30 % koncentrací etylalkoholu.
Jedná se o šetrnou technologii výroby tepla, která využívá alternativních zdrojů energie. Před realizací projektu se na škole vytápělo uhlím. Díky instalaci tepelných čerpadel se docílilo úspory nerostných zdrojů, který by jinak byly k výrobě stejného množství energie potřeba a z hlediska environmentálního došlo k redukci spalin a především úsporám CO2 v obci. Neustálým zdražováním fosilních paliv se investice do tepelných čerpadel stala ekonomicky atraktivní. Úspory finančních prostředků přinese dlouhodobé využívání tepelných čerpadel a následné zdražování uhlí. Ekonomickou návratnost investice navíc velmi posílila dotace ze Státního fondu životního prostředí.
Instalací alternativního zdroje energie ve škole se upozorňuje na problematiku obnovitelných a alternativních zdrojů energie už pro školní a předškolní děti. Osvěta v uvedené oblasti je velmi důležitá a je třeba s ní začínat již od dětí. Sociální dopad na tyto skupiny obyvatel může mít velký vliv pro budoucí využívání obnovitelných a lepší využití alternativních zdrojů energie.
- Tepelné čerpadlo Slavičín
- Tepelné čerpadlo Vsetín
V rámci rekonstrukce objektu Maštalisek ve Vsetíně na podnikatelský inkubátor byla nainstalována dvě tepelná čerpadla o výkonu 108 kW. K realizaci bylo zapotřebí 12 ks tepelných vrtů do hloubky 100 m. V případě nedostatečného pokrytí vytápění tepelnými čerpadly je možné dotápět elektrickou energií.
Vzhledem k poloze objektu a nemožnosti napojení na zemní plyn by v případě nezrealizování instalace tepelných čerpadel byla jediná možnost vytápění elektrickou energií. Tímto způsobem je environmentální dopad na projekt velmi šetrný. Díky instalaci tepelných čerpadel lze docílit úspory nerostných zdrojů, který by jinak byly k výrobě stejného množství energie potřeba.
V objektu Maštaliska jsou prostory pro organizování seminářů a konferencí. Objekt je zároveň navržen na možnost ubytování pro účastníky seminářů. Z tohoto pohledu je tedy ekonomická návratnost projektu zajištěna dlouhodobým provozem.
Budova Maštalisek byla dlouhou dobu zcela nevyužívána. Rekonstrukcí se vytvořily nové pracovní příležitosti. Rekonstrukcí budovy došlo k záchraně historické budovy. Provozem objektu vzniká také možnost lepší komunikace mezi lidmi v obou sektorech (podnikatelském i veřejném). Tato komunikace může dál vést ke zlepšení sociálních podmínek obyvatelstva.
- Tepelné čerpadlo Modrá
V rámci výstavby areálu Živá voda Modrá bylo provedena výstavba expoziční budovy a dvou rybníků. Budova má 2 podzemní podlaží provedené monolitickou konstrukcí, zděnou nadzemní část, dřevěná okna, dřevěný krov a doškovou rákosovou střechu. Expoziční rybník slouží pro ukázku vodního života, kterou umožňuje akrylátový tunel pod vodní hladinou a druhý rybník slouží pro rekreaci. V rámci technologie je zde provedeno tepelné čerpadlo voda – voda, které se využívá jak k vytápění expoziční budovy, tak i k ohřevu a ochlazování vody v expozičním rybníku. Dále je v rámci areálu provedena soustava čerpacích stanic a potrubí, které zajišťují čištění a regulaci vody.
