Vybrané OZE ve Zlínském kraji
Energie Slunce
|
Energie Vody
|
Energie Větru
|
Biomasa (dřevo, sláma)
|
Biomasa (bioplynové stanice)
|
Energie prostředí
|
Energie Slunce
- FVE Ostožská Lhota
- FVE Zlín (Teplo Zlín)
Předmětem projektu je výstavba fotovoltaické elektrárny s výkonem 196,8 MWp zabudované do střechy Správní budovy společnosti Teplo Zlín,a.s., která budete sloužit především pro pokrytí vlastní spotřeby elektrické energie objektu.
- FVE Zlín (Suchý důl)
Fotovoltaický solární systém je umístěn v prostoru jižního svahu uzavřené části skládky komunálního odpadu v obci Zlín, lokalita Suchý důl. Výkon 1144 kusů solárních fotovoltaických panelů elektrárny je cca 200 kWp. Cílem projektu bylo využití uzavřené části skládky přípustným a smysluplným způsobem, který by společnosti přinesl i ekonomický efekt.
- Solární termický systém Dolní Němčí
- Solární termický systém Spytihněv
Cílem projektu bylo uvést v život moderní alternativní zdroje energie a v kombinací s tradičními zdroji otevřít novou etapu provozu budov občanského vybavení obce. Program se týkal tři budov – obecního úřadu, zde je navrhnuto zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy a zřízení tepelného čerpadla, mateřské školy, zde je navrhnuta úprava stávajícího topného systému a ohřevu vody napojených na solární kolektory + celkové zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy. Posledním objektem je sportovní areál. Jedná se o rozsáhlý sportovní komplex, kde zvláště v letních (slunečních) dnech neustále probíhají sportovní akce, proto zde byly jako ideální řešení navrhnuty solární kolektory pro ohřev vody.
Projekt má za cíl snížení spotřeby energie a využití obnovitelných zdrojů energie, čímž se sníží celkové množství vypouštěných emisních spalin do ovzduší a množství spotřebované energie z neobnovitelných zdrojů.
- Solární termický systém Nezdenice
V areálu Domova důchodců sloužily pro ohřev TUV a vytápění 2 plynové kotelny. Obě tyto kotelny byly doplněny o solární systémy pro předehřev teplé užitkové vody. Při volbě umístění bylo zohledněno optimální nasměrování a sklon kolektorů. Kolektory jsou nasměrovány s orientací cca 5˚ na jihovýchod se sklonem 45˚.Každá soustava je tvořena třemi řadami kolektorů.
Pro ohřev se do každé strojovny osadily dva ohřívače TUV, každý o objemu 1000 l. Zásobníky jsou opatřeny dvojitým smaltem, ochrannou anodou a tepelnou izolací. Soustava je vhledem k rychloohřevu v plynových zásobnících navržena s klasickým předehřevem teplé vody. Propojení rozvodů studené a teplé vody vede potrubím z pozinkovaných trubek.
Soustava je v provozu od roku 2006, má 27 kolektorů o celkové ploše 67,5 m2. Roční přínos soustavy pro ohřev TUV je 48MWh.
- Solární termický systém Pitín
- Solární termický systém Zlín (Technické služby)
V letě roku 2006 byla provedená instalace systému slunečního ohřevu na střeše jedné z budov v areálu Louky. Solární systém slouží k předehřevu teplé užitkové vody. Bylo nainstalováno celkem 30 ks kolektorů. Tepelná energie získaná z kolektorů je ukládána prostřednictvím trubkového výměníku do zásobníku teplé vody. Solární systém pracuje na bázi nuceného oběhu primárního okruhu, který je naplněn nemrznoucí kapalinou umožňující celoroční provoz. Roční vyrobená energie představuje cca 28 MWh a tím je dosahováno úspor ve spotřebě zemního plynu pro výrobu teplé užitkové vody.
Energie Vody
- MVE Bělov
- MVE Bohuslavice nad Vláří
Na stávajícím jezu na řece Vláře, byla vybudována dřevěná stavba sloužící jako ochrana kompletní technologie elektrárny. Vtokový objekt tvoří stávající již nefunkční odběrný objekt vodárny s osazeným technologickým zařízením – drážkami pro zahrazení vtoku provizorním hrazením a polem jemných česlí. Jeho hlavní funkcí je přivedení potřebného množství vody s minimálními ztrátami k turbínám.
Nově vybudována vodní elektrárna se spádem 2,6 m zpracovává hydroenergetický potenciál řeky soustředěný na této lokalitě stávajícím jezem. Jez byl postaven pro zajištění odběru vody a do současné doby zde nebyl potenciál řeky využit. Jedná se o šetrnou technologii výroby elektrické energie z potenciálu vody. Tímto způsobem lze docílit úspor fosilních paliv, kterých by bylo jinak při výrobě stejného množství elektrické energie potřeba. Při instalovaném výkonu 37kW je předpokládaná vyrobená elektrická energie 253MWh/rok. Takto vyrobená elektrická energie bude dodávána do rozvodné sítě EON, a.s.
- MVE Karolinka
- MVE Nivnice
Vodní elektrárna se spádem 3,4 m je umístěna na kamenitém jezu. Strojním zařízením je Bankiho turbína 30/80 o výkonu 11 kW. V provozu je od roku 1997, vyrábí cca 28 MWh elektrické energie ročně.
- MVE Spytihněv
Vodní elektrárna, provozovaná společností ČEZ, v sousedství Baťova kanálu je v provozu od roku 1951. Elektrárna je osazena dvěma vertikálními soustrojími s plně regulovatelnými Kaplanovými turbínami. Z neznámých důvodů byla postavena na návrhový spád pouze 3,8 m a instalovaný výkon 1920 kW. Po zvýšení spádu v 70. letech na 5,8 m tak vznikl zásadní technický rozpor mezi příliš velkými turbinami a naopak malými generátory s nízkým štítkovým výkonem. V 90.letech minulého století byla proto provedena oteplovací zkouška obou generátorů, která prokázala, že generátory je možné trvale zatěžovat na vyšší než štítkový výkon a elektrárna je nyní provozována na maximální výkon 2,6 MW.
Energie Větru
- VTE Hostýn
Větrná elektrárna je instalována jižně od Bystřice pod Hostýnem, na vedlejším vrcholu hory Hostýn, vedle rozhledny, v nadmořské výšce 735 m. Výška stožáru 30 m, rotor se třemi listy délky 27 m má osu ve výšce 31,5 m nad terénem. Jmenovitého výkonu 225 kW dosahuje elektrárna při rychlosti větru 14,4 m/s. Lokalita vykazuje průměrnou roční rychlost větru 5,9 m/s.
Předpoklad roční výroby elektrické energie činí 465 MWh, skutečná produkce se pohybuje mezi 300 – 400 MWh za rok. Veškerá vyrobená energie je prodávána do sítě.
Počítač spouští chod elektrárny (při rychlosti větru od 3,5 m/s), nastavuje rotor proti větru, řídí nastavení listů rotoru, připojuje elektrárnu k síti, diagnostikuje stav elektrárny a případně chod elektrárny brzdí a zastavuje.
- VTE Mistřice
Instalovaný výkon pouhých 50 kW. Jednalo se o vývojový stroj, který fungoval poměrně spolehlivě. Elektřina, kterou stroj vyráběl, se dodávala do elektrické sítě. Elektrárna fungovala asi pět let až do roku 2010, kdy ji majitel nechal demontovat.
- VTE – vhodné typy pro venkov
Biomasa (dřevo, sláma)
- Brumov – Bylnice CZT
- Hostětín CZT
- Roštín CZT
Obec Roštín nebyla plynofikována a proto během zimy docházelo v důsledku využívání hnědého uhlí ke značnému zhoršení kvality ovzduší. Řešením dané situace byla instalace centrálního zdroje tepla využívajícího jako palivo biomasu (slámu) z místních zdrojů. Kvůli specifickým požadavkům spalování slámy byla zvolena osvědčená dánská technologie. Celá investice vyšla na 110 mil. Kč. Podařilo se ji uskutečnit s pomocí Státního fondu životního prostředí, který obci poskytl dotaci 60 mil. Kč a půjčku 10 mil. Kč, dalších 15 % investičních nákladů dostala obec z Rakouska a 10 mil. Kč z Dánska. Kotelna začala zkušebně pracovat v březnu roku 2002.
Kotelna má automatický provoz, místní zaměstnanci zajišťují příjem a uskladnění slámy, pravidelnou údržbu a v případě potřeby (poruchy) jsou informováni automaticky zaslanou SMS zprávou. Kotel má výkon 4 MW. Zařízení je vybaveno multicyklónem, který zachytává těžké částice ze spalin, za ním je textilní filtr. Spaliny se měří každé tři roky. Díky využívání biomasy se ročně ušetří 18 500 t CO2 a emise oxidu siřičitého ročně klesly (hlavně během topné sezóny) o 400 tun!
Roštín skupuje a spaluje slámu od okolních zemědělců. Průměrná roční spotřeba slámy je 1 200 tun, která se získává z cca 650 hektarů. Převážně se používá ječmenná sláma, ale zkouší se i řepka a štípaná pšenice. Vybudováním bioenergetického centra se kromě zlepšení kvality ovzduší dosáhlo ekonomické a sociální stabilizace obce (pracovní místa, smlouvy s místními zemědělci na dodávky slámy). Na konci roku 2008 bylo připojeno 156 domácností a 8 obecních objektů (obecní úřad, základní škola, mateřská škola, sokolovna + sauna, kostel, fara, koupaliště, BEC). Průměrná cena vytápění za rok činí (podle velikosti domku a způsobu zateplení) 15 – 25 000 Kč, včetně teplé užitkové vody. Pro občany byl připojovací poplatek 15 tisíc Kč.
- Salaš – individuální vytápění
- Valašská Bystřice – CZT
Biomasa (bioplynové stanice)
- BPS Dolní Němčí
Bioplynová stanice v Dolním Němčí bude disponovat výkonem 980 kWh. Proces fermentace má být dvoustupňový na rozdíl od BPS v Kunovicích, kde je proces fermentace jednostupňový. Provedení dvou fermentorů v BPS Dolní Němčí je tzv. systém „kruh v kruhu“, tzn. že druhý fermentor je postaven uvnitř prvního fermentoru, a to s ohledem na nižší ztráty tepla. Obsah fermentoru se musí nahřívat na 38°C, tím dochází k dokonalejší fermentaci a k dalšímu snížení zápachu na farmě, poněvadž denní produkce kejdy a chlévské mrvy je vložena do fermentoru společně s 30 tunami materiálu rostlinného původu. Jaký objem materiálu do fermentoru vstupuje, v podstatě ve stejném objemu i vystupuje. Tento produkt se nazývá digestát. Legislativa nařizuje mít k uskladnění digestátu skladovací kapacity minimálně na 180 dnů provozu BPS.
- BPS Hvozdná
V době, kdy podniky hledají úspory a nové možnosti výroby, je výstavba Bioplynové stanice na farmě Hvozdná možností, jak lépe zrealizovat svoji produkci. Stavba složená z fermentoru, dofermentoru a výrobny elektrické energie bude sloužit jako zařízení pro účinné zpracování hnoje, kejdy skotu, kukuřičné siláže, travní a vojtěškové senáže. Tato vstupní masa bude ve fermentoru zpracována kvašením, přičemž produktem tohoto procesu bude plyn a prokvašená hmota (digestát). Plyn bude využit k pohonu kogenerační jednotky (motor + generátor), za účelem výroby elektrické energie. Digestát, což je hmota podobná kejdě, bude použit jako hnojivo.
Stavba bioplynové stanice byla zahájena téměř současně s kolaudací nové stáje pro dojnice. V roce 2011 byly realizovány betonové nádoby fermentoru, dofermentoru a hrubá stavba budovy s kogenerační jednotkou. V roce 2012 pak došlo k osazení technologie fermentoru, dofermentoru, dodání kogenerační jednotky a zbudování sběrné jímky a trafostanice. V květnu byla spojena stáj a bioplynová stanice a bylo zahájeno plnění fermentoru. V červenci byl zahájen zkušební provoz a po dobu tří týdnů bylo dosaženo 96% výkonu z plánovaných 250 kW za hodinu. V současné době bioplynka zpracovává kejdu skotu, hnůj a kukuřičnou siláž. Dosahuje výkonu 245 kW za hodinu.
- BPS Střížovice
- BPS Zahnašovice
- BPS Zlín
Čistírna odpadních vod ve Zlíně – Malenovicích je nejvýznamnějším objektem čištění odpadních vod provozovaných společností. Zajišťuje čištění průmyslových a splaškových odpadních vod z rozhodující části města.
Energie prostředí
- Tepelné čerpadlo Rusava
V objektu se nachází dvě tepelné čerpadla o výkonu 25 kW a jedno o výkonu 41,2 kW. Součástí zařízení je i elektrokotel s volitelným výkonem 12-24-36 kW. Zdrojem tepla pro tepelná čerpadla je 10 ks hloubkových vrtů (10×100 m) na ploše kolem školy. Oběh vody zajišťuje oběhové čerpadlo. Médiem v primárním okruhu je nemrznoucí směs vody s 30 % koncentrací etylalkoholu.
Jedná se o šetrnou technologii výroby tepla, která využívá alternativních zdrojů energie. Před realizací projektu se na škole vytápělo uhlím. Díky instalaci tepelných čerpadel se docílilo úspory nerostných zdrojů, který by jinak byly k výrobě stejného množství energie potřeba a z hlediska environmentálního došlo k redukci spalin a především úsporám CO2 v obci. Neustálým zdražováním fosilních paliv se investice do tepelných čerpadel stala ekonomicky atraktivní. Úspory finančních prostředků přinese dlouhodobé využívání tepelných čerpadel a následné zdražování uhlí. Ekonomickou návratnost investice navíc velmi posílila dotace ze Státního fondu životního prostředí.
Instalací alternativního zdroje energie ve škole se upozorňuje na problematiku obnovitelných a alternativních zdrojů energie už pro školní a předškolní děti. Osvěta v uvedené oblasti je velmi důležitá a je třeba s ní začínat již od dětí. Sociální dopad na tyto skupiny obyvatel může mít velký vliv pro budoucí využívání obnovitelných a lepší využití alternativních zdrojů energie.
- Tepelné čerpadlo Slavičín
- Tepelné čerpadlo Vsetín
- Tepelné čerpadlo Modrá